Jak správně lepit obklady a dlažbu 2

 

3 typy lepicích metod

Zkušení obkladači rozlišují tři základní metody lepení obkladů a dlažby. Každá je vhodná v jiné situaci. Ačkoliv se budeme věnovat hlavně té poslední, tenkovrstvé metodě, popíšeme si nejprve i další dvě metody.

 

1) Tlustovrstvá lepicí metoda

Tlustovrstvá lepicí metoda patří mezi osvědčené způsoby pokládání dlažby do čerstvého potěru. Pokládání obkladů se provádí do silné vrstvy malty bez předchozí úpravy podkladu. To je zároveň velkou výhodou této metody - je schopna bez vyrovnávací stěrky zakrýt výrazně často až několik centimetrů veliké nerovnosti.

Na druhou stranu má ale mnohem více nevýhod - rozhodně nepatří mezi produktivní metody a navíc předpokládá vysokou odbornost a zkušenosti pracovníků.

 

2) Středněvrstvá lepicí metoda

Středněvrstvá lepicí metoda je jakýmsi přechodem mezi klasickou tlustovrstvou a dnes nejrozšířenější tenkovrstvou metodou.

 

3) Tenkovrstvá lepicí metoda

Tenkovrstvé lepicí metody patří mezi propracované a moderní metody lepení s mnoha výhodami. Doporučují se obvykle do pěti milimetrů tloušťky lepicího lože. Pokud je tato vrstva silnější, dochází v lepidle k vnitřnímu pnutí, což muže způsobit odchlípnutí dlažby či obkladu nebo trhliny ve spárách či v glazuře. Důsledkem toho může dojít až k poškození dlažby. Příkladem za všechny je nevhodné používání základních lepidel pro lepení nasákavých dlaždic na mechanicky namáhané podklady.

 

U tenkovrstvých lepicích metod rozlišujeme tři způsoby nanášení lepidla –floating, buttering a buttering-floating:

  1. „Floating“ je metoda, při které je lepicí malta nanášena zubovým hladítkem ve dvou fázích. Nejprve se na podkladní plochu nanese tenká kontaktní vrstva. Pak se do ní pod úhlem 40 až 60 stupňů nanáší zubovou stěrkou lepidlo, do něhož se obklad nebo dlažba zatlačí.
  2. „Buttering“ je tzv. natírací metoda. Na podklad se natře tenká vrstva lepidla. Zároveň se lepidlo nanese i na zadní stěnu keramického prvku a obklad či dlažba i s lepidlem se vtlačí do lepidlem natřeného podkladu.
  3. „Buttering-Floating“ je kombinovaný způsob obou předchozích metod, kdy se lepidlo nanáší jak na zadní stranu dlažby nebo obkladu, tak zubovým hladítkem na podkladní plochu. V případě hydraulicky vytvrzujících tenkovrstvých omítek se používají všechny tři způsoby nanášení. U disperzních lepidel se obvykle používá jen „floating“. V exteriéru se u obkladů bazénů, okolních dlážděných ploch i u silně namáhaných dlažeb používá kombinovaný způsob. Tím je zaručena bezdutinová pokládka a lepidlem je potažena cela rubová strana keramiky.

 

Tenkovrstvá lepicí metoda je efektivní a rychlá

Ve srovnání s tlustovrstvou metodou pokládání obkladů a dlaždic mají tenkovrstvé metody řadu výhod. Mnohonásobně zvyšují efektivitu práce a nevyžadují speciální kvalifikaci a zkušenosti pracovníků. Obklady a dlažby je přitom možné lepit prakticky bez omezení materiálu podkladu – keramika bude držet nejen na sádrokartonu, dřevotřísce a umělé hmotě, ale dokonce i na kovech. Hodí se také pro podlahové vytápění. Po několika málo hodinách lze položenou dlažbu plně zatěžovat, což ve svém důsledku přináší značnou časovou úsporu. Technologie je použitelná v kombinaci s izolacemi proti vodě, takže je optimální například v prostorách s vyšší vlhkostí (například v koupelnách).

 

Jaké jsou na trhu lepicí hmoty?

Na trhu je mnoho typů lepicích hmot. Rozlišujeme je buď podle chemického procesu, který při vytvrzování probíhá, nebo podle podkladového materiálu. Mezi nejpoužívanější patří tři typy lepicích hmot: hydraulicky vytvrzující lepicí malty, disperzní lepidla a epoxidová lepidla. Nedílnou součástí obkládaní jsou i lišty ukončovací, dilatační, vanové a jiné lišty, které se také aplikují lepidly, řežou se pilkou na kov nebo se seřezávají pod určitým úhlem.

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.